Civilní obrana

Vznik civilní protiletecké ochrany

• 11. dubna 1935 – přijetím zákona č. 82 Sb., o ochraně a obraně proti leteckým útokům, byla zřízena civilní protiletecká ochrana – CPO, jejímž řízením bylo pověřeno ministerstvo vnitra
• 8. dubna 1938 – zákon č. 75 doplňuje zákon o ochraně a obraně proti leteckým útokům v návaznosti na možné ohrožení ČR Německem

Mezi hlavní úkoly CPO patřilo:

• zabezpečit obyvatelstvo plynovými maskami
• zabezpečit dostatečný počet veřejných úkrytů

Období okupace

• v roce 1940 přešlo řízení CPO na protektorátní policii
• od července roku 1941 byly složky protektorátní CPO začleněny do Luftschutzu – tímto opatřením vstoupila v platnost říšská nařízení Luftschutzu

Poválečný vývoj civilní ochrany

• po roce 1945 došlo k minimalizaci opatření k ochraně obyvatelstva před vzdušným napadením
• od roku 1946 probíhala organizovaná likvidace protiletecké ochrany (odstraňování ochranných staveb, zařízení, zbytků původní organizační struktury apod.)
• 13. července 1951 bylo přijato Vládní usnesení o civilní obraně, kde byly vymezeny základní prvky organizace civilní obrany, která spadala do působnosti ministerstva vnitra. Pevná organizační struktura byla tvořena vojenskou a nevojenskou částí.
• 15. 1. 1958 – přijato Usnesení vlády Republiky československé č. 49 o civilní obraně Republiky československé s přílohou Směrnice o civilní obraně Republiky československé, na základě opatření proti zbraním hromadného ničení
• v souvislosti se změnou územně-administrativního uspořádání republiky a se změnou názvu státu byl 18. dubna 1961 přijat zákon č. 40 o obraně Československé socialistické republiky, který obsahuje příslušná ustanovení týkající se civilní obrany
• 1. ledna 1976 byla civilní obrana převedena z působnosti ministerstva vnitra do působnosti ministerstva obrany

Současnost

• v roce 1990 byla zahájena transformace civilní obrany s cílem vytvořit moderní spolehlivý systém ochrany obyvatelstva
• 17. března 1993 přijala vláda České republiky Usnesení č. 126, jehož obsahem byla Opatření civilní ochrany České republiky. V opatřeních je deklarováno, že do doby přijetí právní úpravy civilní obrany je nutno zachovat funkčnosti systému civilní ochrany v souladu s čl. 61 Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů.
• 31. 12. 1993 byly zrušeny štáby civilní ochrany okresů a statutárních měst na základě Usnesení vlády České republiky ze dne 24. prosince 1993 čl. 660
• 1. ledna 1994 převzaly úkoly civilní ochrany okresní úřady (magistráty měst)
• Usnesením vlády České republiky č. 53 ze dne 20. ledna 1999 byl vysloven souhlas s převodem výkonu státní správy ve věcech civilní obrany z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra, s účinností od 1. ledna 2000
• Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, vymezil povinnosti k plnění úkolů civilní ochrany hasičským záchranným sborům, vybraným ministerstvům, obcím, právnickým, podnikajícím fyzickým a fyzickým osobám
• Vyhláška ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jednotlivé úkoly blíže specifikuje
• Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva ve znění pozdějších předpisů, vymezuje náhrady poskytované hasičskými záchrannými sbory krajů právnickým a podnikajícím fyzickým osobám na ochranu obyvatelstva
• 22. dubna 2002 byla usnesením vlády České republiky schválena Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015
• 11. prosince 2007 schválil Výbor pro civilní a nouzové plánování Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020

 

Ing. K.Blažková
Převzato z webu: http://www.hzsmsk.cz/index.php?ID=1447

Rozdělení CO:

Vzhledem k tomu, že Civilní obrana vznikla v letech 1937 kdy hrozilo nebezpečí vzniku II světové války, byla v tomto období zaměřena na ochranu obyvatel a nebyla zařazena pod tehdejší armádu I.Československé republiky. Obyvatelstvo a i děti ve školách byly připravovány na ochranu před bojovými otravnými látkami k ochraně ochrannými maskami.

Za II. světové války vzhledem k leteckému napadení byla příprava obyvatel zaměřena na ukrytí v přizpůsobených sklepních prostorech , k hašení vzniklých požárů a poskytování první pomoci.

Z těchto zkušeností získaných ve válce  bylo využito při zakládání Civilní obrany po roce 1945. Zjistilo se, že je nutno tuto oblast budovat organizovaně a v prvé části byla zaměřena hlavně na organizování pomoci při vzniku mimořádných situací jako byly požáry, povodně, větrné kalamity, infekční onemocnění a havárie které vznikaly na objektech. Z toho důvodu byly na tehdejších okresech ustaveny kolem roku 1951 štáby CO ve kterých byli civilisté, většinou dřívější vojáci z armády. Tato složka byla zařazena pod tehdejší Ministerstvo vnitra. Později byla zařazena jako samostatná součást „Vojska Ministerstva vnitra“ která byla v 60 letech vytvořena k ochraně důležitých objektů národního hospodářství. Byly ustaveny vojskové části jak na tehdejších okresech, tak na krajích a republice.

Tyto složky měly na starost koordinaci všenárodní přípravy i přípravy speciálních jednotek jak v civilu, tak i materiálu pro zálohy které byly předurčeny po zmobilizování pro řešení prvořadých neodkladných záchranných a likvidačních prací. Celá tato organizace v roce 1976 přešla pod MNO ČSLA a byla jeho součástí až do její likvidace v roce 1993. Ve vojskové části byly vytvořeny Pluky CO které byly dislokovány na teritoriu republiky podle vyhodnoceného nebezpečí ( blízkost velkých průmyslových objektů s nebezpečím havárií ) s možností rychlého nasazení do zasaženého prostoru, které byly naplňovány vojáky základní služby a důstojnickým sborem. Jeden takový pluk byl s předurčením pro středočeský kraj v Kutné Hoře. Byl vybaven nejen vojenskou technikou, ale hlavně prostředky pro výše uvedené záchranné práce. Požární technikou, protichemickou technikou, ženijně vyprošťovací technikou, zdravotním materiálem pro poskytování první a předlékařské pomoci, úpravnou vody, chemicko radiačním průzkumem a zabezpečením spojení. Nasazení této jednotky bylo s akceschopností do 30 minut od ohlášení. Jako příklad uvedu havárii cisterny s chlorem na nádraží v Kolíně, kdy tuto situaci pluk likvidoval. Těchto pluků bylo na teritoriu republiky 6. Na každém kraji byly vybudovány sklady s příslušnou technikou a výstrojí pro 1200 osob ( těžká technika byla plánována stažením od stavebních firem) kde bylo počítáno s možností zmobilizování do výše uvedených skladů ze záloh které prošly výcvikem  ( základní službou ) u výše uvedených pluků.

Pluk CO v 80. letech 20. století

Na každém kraji byly 3 – 5 skladů což byla kapacita která byla při nasazení schopna situaci na teritoriu zvládnout. Tyto jednotky byly zabezpečovány jak po stránce doplňování ( osoby ) tak údržbou ve výše uvedených skladech ze stupně kraj. Po roce 1986 byly pro provádění chemicko radiačního průzkumu jednotlivým plukům přiděleny k provádění průzkumu v prostorech mimořádné situace i vrtulníky které byly zařazeny v rámci letectva ČSLA. Současně byly propojovány jak jednotky armády tak i civilní jednotky utvářené na objektech a zájmových organizacích i službách k zajištění součinnosti při řešení vzniklých situací.

Služby zařazené v CO

V civilní části CO byly ustaveny jednotky z civilních osob které v případě potřeby by byly nasazeny k prvořadým, neodkladným, záchranným a likvidačním pracím. V každém okrese bylo celkem 16 služeb. Mimo tyto služby byly ustaveny jednotky na zařízeních která byla využívána v případě potřeby.
Nejdříve jednotlivým službám. Podle velikosti okresu se měnil počet jednotek. Uvedu takový běžný průměr. U každé služby byly zřízeny okresní a u kraje Krajské štáby jednotlivých služeb. Kromě štábů služeb byl na okrese štáb CO Okresu a na Kraji štáb CO kraje ve kterém byly vojáci z povolání pro organizování přípravy štábů a jednotek pro případ napadení, havárií, mimořádných situací, přírodních katastrof, epidemií nebo epizootií.

ZDRS – CO. ( Zdravotnická služba CO ) Na okrese byly v průměru 3 – 4 OLP.( oddíly lékařské pomoci) OLP oddíl se skládal z lékařského jádra tvořeného lékaři kteří nebyli zařazeni pro odvod do armády k provádění předlékařské pomoci doplněné o asistenční sestry a 7 zdravotních družin. OLP bylo vybaveno vojenskými stany a potřebným materiálem který byl v péči ZDRS – CO. Zdravotní družina byla v síle 4 družstev a měla celkem 24 osob vybavená zdravotními brašnami pro každého člena a 4 ks nosítek. Tato jednotka byla schopna za 48 hodin vyhledat a poskytnout první pomoc 1600 osobám. Kromě těchto sil byly k dispozici na okrese dobrovolné zdravotní sestry z civilu které měly středně zdravotní znalosti a mohly být použity při zabezpečování zdravotních potřeb v evakuačních místech nebo v RLP ( rozvinutý lůžkový fond. ( K tomu byly využívány podnikové rekreační zařízení ). Byly zpracovány plány k řešení krizových situací ve zdravotnických zařízeních ( nemocnice, zdravotnická střediska ). K přípravě byly tyto oddíly prověřovány praktickým rozvinováním a použitím figurantů. U zdravotnických družin byly organizovány soutěže, kdy na figurantech byly pod dohledem lékařů prováděny úkony poskytování první pomoci. Byly procvičovány i zásahy při vzniku provozní havárie s výronem škodlivin.

ZMS – CO. ( Zemědělská služba CO ) Byla organizována na objektech zemědělské výroby ( zemědělská družstva a státní statky ) Do této služby byly zařazeny z jednotlivých zařízení ZOO technici a ošetřovatelé skotu ,prasat i drůbeže. Celá ZMS – co byla zorganizována do OVP ( Oddíly veterinární pomoci ) Která kromě pracovníků ve výrobě zahrnovala i veterináře k zabezpečení veterinárních opatření. Do této oblasti byly zahrnuty i kafilérie a velkochovy hospodářských zvířat, veterinární ošetřovny a veterinární nemocnice ( zařízení ). Do této oblasti byly zařazeny i laboratoře ke kontrole krmiv a vody. Byly ustaveny jednotky pro veterinární očistu a desinsekci včetně skladů postřikových prostředků používaných v zemědělství pro ochranu polních kultur. Byly zpracovány a vytipovány místa na teritoriu kde by bylo možno zřídit mrchoviště, aby nedošlo k zamoření podzemních zdrojů vody, Na každém zemědělském objektu byly ustaveny štáby objektu k zabezpečení úkolů v této oblasti. Rovněž v této oblasti byla prováděna praktická cvičení k provádění veterinární očisty, ochraně stájí, siláží krmiv a vodních zdrojů. Na okrese podle velikosti a množství zemědělských objektů byly ustaveny 2 – 4 OVP.

PS – CO ( požární služba CO ). V této službě byly zařazeny profesionální požární jednotky okresu a požární jednotky ustavené na větších objektech NH. Dále byly začleněny dobrovolné jednotky hasičů které včetně techniky byly organizovány na okrese jak v městech tak na obcích.. To je jediné co z celé oblasti Civilní ochrany zůstalo i když jsou tyto jednotky dnes vybaveny novou technikou těžko mohou celou oblast Civilní ochrany zabezpečovat.

BPS – CO ( pořádko bezpečnostní služba ) tyto jednotky byly pod přímým řízením Ministerstva vnitra a měly za úkol zabezpečování pořádku, šetření případných havárií, vzniklých krizových situací a byly doplňovány z řad pomocníků VB a k zabezpečení organizace evakuace byly ustaveny pořádkové jednotky z občanů z jednotlivých závodů. Členem okresního štábu byl náčelník Bezpečnosti okresu a k těmto úkolům přijímal a organizoval příslušná opatření podle požadavků ROO ( Rady obrany okresu )

STCHS – CO (stavebně technická služby ) Tyto jednotky byly ustaveny u stavebních organizací u kterých byla i stavební technika, buldozery, autojeřáby, svářecí aparatury a další technika k odstranění případných závalů a havarovaných budov. Tyto jednotky byly schopny zajistit i výstavbu polních úkrytů a vyztužení úkrytů v budovách. Byly organizovány do velikosti rot. Byly zpracovány normy pro plnění jednotlivých úkolů a potřeba lidí i techniky. Byly procvičovány činnosti s technikou v případném zamořeném prostoru kde jednotky pracovaly v ochranných prostředcích s maskou v ochranné poloze.
Na okrese podle velikosti byly 3 – 5 rot.

STSPS – CO ( Státní spojová služba. ) Zde byly ustaveny jednotky pro zabezpečení spojení v krizových situacích. Tato služba byla organizována u Telekomu a měla jednotky pro zajištění spojení v krizových situacích po normálních linkách , kde za vzniku krizové situace byla provedena redukce kdy bylo v redukci cca 20% linek a ostatní byly v pasivním styku. Mimo to byly u této služby jednotky pro obnovu porušených spojů. Mimo to byla pro řešení krizových situací vybudována pro hlavní řídící orgány síť Z která umožňovala rychlé spojení řídících orgánů v celé republice. V radiovém spojení byly stanoveny frekvence po kterých byly vedeny hovory od jednotek které plnily úkoly v terénu. ( V té době nebyly mobilní telefony )

PLS – CO ( Plynárenská služby ) Zde byly ustaveny jednotky pro řešení situací v dodávkách plynu pro potřeby teritoria. Měly za úkol řešit regulaci dodávek a případné odstraňování poruch a havárií na plynovodech a regulačních stanicích.

VDS – CO ( vodohospodářské služba ) Zde byly ustaveny jednotky pro zabezpečení dodávek pitné vody a zajištění nouzového zásobování vodou při poruchách na vodovodním řádu a zabezpečování případných oprav a ochranu podzemních zdrojů vody a vodárenských zařízení včetně kontroly kvality pitné vody v laboratořích VDS.

ESE – CO ( Energetická služba ) Tato služba měla jednotky k zabezpečení dodávek elektrické energie, zajištění nouzového osvětlení v místech havárie nebo Krizových situací a provádění oprav na porušené energetické síti nebo zařízení. Dále měla za úkol v místech havárie provést odpojení energie aby při záchranných pracech o ohnisku zasažení nebo havárie nedošlo zasažení elektrickým proudem.

ZS – CO ( zásobovací služba )  Tato služba byla zřízena k zabezpečování zásobování potravinami v době vzniku krizových situací. Vzhledem k tomu, že byl státní podnik POTRAVINY a družstevní podnik Včela a podobné podniky řešící prodej potravin byly do této služby zařazeny i sklady těchto produktů a výrobny potravin, ( pekárny, mlýny,mrazírny,výrobny potravinářských produktů a výrobny pitných produktů ( PIVO, lihoviny, minerální nápoje a pod. ) Byl připraven i regulační systém případné vydání potravinových lístků v případě nutnosti zabezpečení dlouhodobější krizové situace a byly ve kladech vytvořeny nedotknutelné zásoby pro zabezpečení na 90 dní. Tyto Nzety byly s ohledem na doby trvanlivosti průběžně obměňovány.

JŘSD a OS.  ( dopravní služba a oprava komunikací.)  Tato služba zabezpečovala dopravu v případě vzniku krizových situací a byla organizována hlavně u ČSAD a Oprav silnic. K této službě byly zařazeny i jednotky speciálních zařízení kromě toho, že byla možnost zřídit rychlou přestavbu autobusů pro převoz raněných, tak na každém okrese měla tato služba pro rychlou očistu M – SODP mobilní stanici odmořování dopravních prostředků vybavenou 4 ks mycích rámů, stálou umývárnou pro řidiče odmořovaných vozidel, kontrolou pro měření radiačního zamoření nebo zamoření otravnými látkami a pro rozvinutí byly stanoveny místa pro jejich rozvinutí. V některých okresech byly i dvě tyto zařízení. Tato služba zajišťovala i odvoz potřebného materiálu.

KMS – CO  ( komunální služba ) Tato služba měla velmi důležité úkoly. Řešila odmořování zamořených komunikací, hygienickou a speciální očistu,
řešila pohřbívání osob po identifikaci ve spolupráci s PBS – CO, a měla ve své činnosti přípravu jednotek u SU – stálých umýváren které jako stacionární zařízení byly zřízeny na objektech NH. SOO stanice odmořování oděvů rovněž z objektů NH, SOT stanice odmořování techniky a stacionární SODP stanice odmořování dopravních prostředků . Podílela se na přípravě společně se ŠTOK – CO štábem CO okresu na přípravě MSO místa speciální očisty které bylo zřízeno jako komplex ( SU,SOO,SOT a SODP ) na velkých objektech NH.Dále měla i plnicí základny pro posyp a náhradní odmořovací materiály.

Kromě těchto služeb byly na okresech zřízeny Komise pro výdej prostředků IPCHO ( ochranné prostředky individuální ochrany a ochranné masky )
Tato komise řešila zabezpečení obyvatelstva, dětí i kojenců ochrannými pomůckami. Tyto komise řídil příslušný štáb CO okresu.

Další komisí pro zabezpečení kolektivní ochrany obyvatel byla Komise krytová. Tato komise měla zpracovány plány ukrytí s přesnou evidencí kolektivních úkrytů jak stálých které byly zařazeny podle stupňů odolnosti do kategorií s filtroventilací  tak i PRU které byly v přizpůsobených sklepních prostorách obytných domů. Tato komise úzce spolupracovala s PBH ( podnikem bytového hospodářství a měla vytipována místa i pro stavbu polních úkrytů.

Mimo tyto síly a prostředky byly na každém okrese jednotky M – SAZ ( mobilní skupiny analytického zjišťování ) které měly zpracovány trasy kterými po okrese projížděli se stanovenými kontrolními body a tato jednotka ( na okrese byly 2 ) byla schopna nejen odebrat vzorky zamoření zeminy nebo vody, ale i vytyčit zamořený prostor a provést analyzu vzorku v PCHL – 54 ( polní chem.laboratoř. ) měla nejen průzkumníky , laboranta a analytika ale i radistu, který okamžitě podal zprávu na Vyhodnocovací středisko okresu OVyS.

Dále na okrese byla vybudována automatická síť hlásičů radiace která byla vybavena hlásiči  HR 120 a později novými vysoce výkonnými hlásiči radiace řady  DC – 4 A, C , D – digitálními. V okrese Děčín byla u ČSPLO zřízena jednotka říčního průzkumu ke zjišťování zamoření vodního toku Labe. Další jednotky již přesto-že se počítalo je zřídit pro střední a horní část Labe a pro Vltavu nebyly již zřízeny. Měly stejný úkol jako M-SAZ na souši.

Byla rozpracována ve spolupráci s ČSLA JKAS (jednotná síť kontroly analys potravin, krmiv a vody ) Tato zahrnovala jak chemickou tak biologickou kontrolu a byla tvořena okresními a krajskými hygienickými stanicemi a chemickými laboratořemi z vybraných objektů ( potravinářského a chemického průmyslu.) Obsluhy byly zvláště pro zjišťování BCHL a RL školeny v KCHL to je v kádrových chemických laboratořích které byly zařazeny ve vojenské části CO. Kromě těchto sil a prostředků byly do organizace CO zařazeny i zájmové organizace jako horolezci, potápěči, Horská a Báňská záchranná služba, radioamateři, ČSČK , kynologové a meteorologické stanice. Štáby CO okresů měly ze záloh v případě potřeby z vojáků v záloze OVyS ( okresní vyhodnocovací středisko ) kde byly zpracovávány údaje z teritoria a ve spolupráci s OVS, kde byly v případě mobilizace ustaveny podobné skupiny ORS ( okresní radiační středisko) které mělo ze zálohy ustavena družstva chem-radiačního průzkumu bylo možno urychleně vyhodnocovat a prognozovat vznikající situaci na teritoriu a z Kraje, kde byly KVyS a KRS bylo možno s ohledem na meteosituaci dělat opatření k vyvedení z ohrožených prostor a případné ukrytí.

Na okrese byly zřízeny Evakuační komise pro případ evakuace která byla prováděna do předem stanovených vyhodnocených prostor ( rekreační zařízení a prostory mimo prostor ohrožení se zabezpečením zdravotního dozoru a zajištění potravin pro nejnutnější období. Byly zpracovány plány zátopových oblastí pro případ povodní na 1 letou 5 letou,10 letou 20 letou 50 letou a 100 letou vodu, Bioklimatické průzkumy určitých oblastí pro případ šíření nebezpečných škodlivin. A další dokumentace k řešení krizových situací.

Civilní ochrana měla vyvinuty dizimetrické přístroje řady DC které byly snadno ovladatelné a na jednotné tužkové monočlánky.

Václav Panocha pplk.v.v.

Článek převzat z webu: http://www.csla.cz